Kaldoun

…to je hotová alchymie. Párkrát jsem se o něj pokusila a výsledkem byl vývar. Prostě vývar a navíc trochu rozpačitý.

Kaldoun je ovšem víc než „jen“ vývar. Před dvěma lety jsem jeden výborný ochutnala a podle hesla mojí babičky, že „líná huba je holé neštěstí“, jsem se autora optala na to tajemství, které odlišuje kaldoun od vývaru. A byla jsem úspěšná! Mistr kuchařského řemesla mi daroval pomyslný šém, který sice neoživí Golema, ale já díky němu vykouzlím kaldoun tak lahodný, že nikdo neodolá. Je to lahůdka hodná řádu zlaté vařečky, který snad někdy, jak doufám, dostanu. A ten Řád by, milý Ježísku, nemusel nutně mít punc! 😉

Pokračovat ve čtení „Kaldoun“

Dýňovka

S dýněmi jsem si mnohá léta nerozuměla. V dětství, kdy na obzoru ještě svítila rudá hvězda a Mikuláš stál frontu na banány, mě dýně (ty bio, tedy domácí) pronásledovaly převlečené za pseudo ananasový kompot, a to pod závojem hitu jménem ananasová tresť – do každé rodiny.

O mnoho let později mi do života vstoupila dýně Hokaidó. Oranžová kráska, která slibovala mnohá potěšení. Neznalá zákulisních praktik profíků, jsem slečnu hokaidó podle návodu v magazínu jednoho nejmenovaného obchodního řetězce upekla jako přílohu k masu. Bez koření, jen zakápnutou olivovým olejem – kvalitním, jak jinak. Nechutnala mi a ani nikomu z mých blázkých, a proto jsem se dýněmi v ten moment přestala zabývat. Nechme dýni koňovi, ten má větší hlavu, že…

Pokračovat ve čtení „Dýňovka“

Karbanátky s překvapením

Než začnete číst tento recept a plánovat, kdy ho zařadíte do jídelníčku, neodpustím si pár slov na téma maso. Lidi, nejezte blbě! A nekupujte zajíce v pytli, tedy v tomto kontextu mleté maso na tácku v supermarketu. My, lidi v kalupu, nemáme čas detailně studovat etikety produktů. U mletého masa v supermarketu je ale jasné, že MASA je v něm pohříchu málo. Krom toho si odnesete hromádku tuku, který opravdu jíst nechcete. A ani za něj nechcete platit, abyste ho pak z pávne za stálého míchání vylili rovnou do záchodové mísy…

Co s tím? Najděte si svého dvorního řezníka a zajděte k němu pro kvalitní maso, které vám (váš pan Špejlík) naživo semele. Můžete si zvolit poměr masa (vepřík nebo kravík) a vařit prostě z toho nejlepšího. Výsledek (a rozdíl!) poznáte přímo na talíři a zejména po jídle … Sami na sobě.

 

Pokračovat ve čtení „Karbanátky s překvapením“

Sklepácká špenátovka

Začátkem nového tisíciletí (rozumějte kolem roku 2000) jsem se poprvé ocitla v divadle Sklep na pražské Dobešce. Moje „poprvé“ se tehdy odehrálo na hře Mlýny, původní sklepácké hře ze světa armády pro otrlého/náročného diváka (nehodící se škrtněte), ze které se postupem doby stala legenda. Její jméno stále žije a pro divadlo Sklep je hra Mlýny nejdéle uváděným představením na repertoáru.

Pokračovat ve čtení „Sklepácká špenátovka“