Štrasburk, hlavní město Alsaska. Město, kde je francouzský šarm přítomný na každém kroku. Tohle město miluju, jeho centrum mám prochozené skrz naskrz. Kromě všeho, co obvykle na Francii (všeobecně) obdivujeme, mě v tomto koutě Evropy fascinuje těsná blízkost obou evropských velmocí, Francie a Německa. Právě tady jsou oba státy odděleny pouze řekou. Rýn je hranice.
Kdysi bouřlivé vztahy jsou už několik desetiletí v klidu, i když drobné přeháňky se tu a tam objeví i teď. Tam, kde kdysi bývaly sváry a války, jsou teď mosty. Spojují oba břehy Rýna – ten německý s francouzským (a naopak). Můžete být doslova jednou nohou v Německu a tou druhou už ve Francii. Járy Cimrmana zjištění „jdu na sever a teď už jdu na jih“ tady funguje.
Mosty Evropy se tady, nad Rýnem, klene hned v několika provedeních: jako vzdušná lávka pro pěší, jako most pro všechna vozidla na (zpravidla) čtyřech kolech a jako most pro tramvaje. Ty typické štrasburské tramvaje, které se (teprve od roku 1989) sunou městem jako líné housenky a cinkají jako zvonky na kostelní věži, dál jezdí hlavním městem Alsaska, kolem evropských institucí a po mostě nad Rýnem nyní až do německého Kehlu.
Jednota v rozmanitosti. Promenáda na německé straně Rýna se svojí typicky poklidnou atmosférou, kterou podbarvuje dětský smích na hřištích, nabízí pohled na proměnlivý břeh francouzský. Štrasburk, hlavní město Evropy, které tento svůj čestný přívlastek hrdě připomíná téměř na každém roku (a tramvaje nevyjímaje), roste a neustále se mění. Za poslední dva roky, co jsem tu nebyla, se Štrasburk posunul až těsně k řece. Nový most pro tramvaje vypadá jako tykadlo motýla, který mávnutím svých jemných křídel mění svět. Křehká harmonie soubytí tohoto místa mě nepřestává fascinovat. V jednotě je síla, v rozmanitosti a pestrosti spočívá krása celku. Tak jiní, a přece spolu.
Hranice oddělují a vymezují teritorium. Mosty jsou spojnice. Na francouzsko – německých březích Rýna, kolem Štrasburku a Kehlu, existuje obojí. Rýn, jasná hranice, díky které každý ví, kde končí jeden a začíná druhý stát. A nad tím vším se klenou tři různé mosty, které tuto direktivní hranici propojují.
Dál je jen a pouze na nás, zda budeme dál stavět mosty a budovat smysluplné společenství, nebo zda v nás převáží hranice. A bariéry.