• Zastihly vás zdravotní trable? Znáte švýcarské produkty Just a Nahrin?
  • Zajímájí vás techniky mindfulness?
  • Pronásleduje vás stres a potřebujete upravit svůj time management?

Jsem odborná poradkyně firem Just a Nahrin CS. Poradím vám, jak podpořit své zdraví, duševní pohodu a krásu švýcarskými produkty na bázi bylin a přírodních výtažků.

V odkazu https://jana_renner.justnahrin.eu/ najdete pár mých osobních doporučení. A po vyplnění kontaktních údajů můžete zadat internetovou objednávku.

Pečujte o sebe, abyste mohli opečovat svoji rodinu a své nejbližší. Kontaktujte mě pro sjednání schůzky o produktech www.justnahrin.cz. Ráda vám poradím a vysvětlím podrobnosti. Osobní poradenství je přidaná hodnota, neváhejte ji využít.

Nabídka je pestrá i v této oblasti. Zdraví je nejcennější, je to pomyslná koruna na hlavě, kterou vidí jen nemocný.

Nabízím individuální konzultace osobního rozvoje. Chcete-li podpořit svoji kreativitu, vymanit se z každodenního stresu a zvládnout svůj time management, pomohu vám. Máte-li touhu potkat se na své životní cestě se svým vnitřním umělcem (nebo umělkyní), jsem tu pro vás.

Potřebujete-li uvolnit svoji mysl? Řešením je vrátit život zpět do přítomného okamžiku prostřednictvím technik mindfulness.

Pomohu vám na cestě k harmonii.

Co chybí v debatách o EU?

EU je skloňována ve všech pádech. Mnoho populistů dnešní doby (a nejen těch v ČR) postavilo svoji existenci na kritice Unie, na jejím dehonestování a znevažování. V debatách zaznívá leccos, kritické hlasy hrají prim. Ovšem ani zastánci Unie a zejména našeho členství v ní až na výjimky nezmiňují podstatu projektu:
Evropská unie je především mírový projekt, jehož vznik se datuje do doby bezprostředně po konci 2. světové války. Tehdy válkou zdecimovaná Evropa nabírala druhý (resp. už několikátý!) dech a začala si uvědomovat, že znovu se vzchopit a prosperovat lze pouze v míru. A ten je možný, pokud ustoupí ego hlavních evropských hráčů Německa a Francie a vznikne „něco“, co oběma rivalům umožní spolupráci, de facto „něco“ natolik silného a závazného, že je ke spolupráci donutí. Historici prominou, do popisu souvislostí není třeba se v tuto chvíli pouštět, neboť nejsou důležité. Podstatou zůstává nabytí pocitu bezpečí a jistoty a zejména ona prvotní myšlenka: MÍR a SPOLUPRÁCE. I za cenu ústupků, za cenu oslabení národního ega.
Pokračovat ve čtení „Co chybí v debatách o EU?“

Janovský most

Líné dopoledne srpnové neděle. V městečku Santa Margherita Ligure na italském pobřeží je rušno. Místní vyšli na nákupy a i v malém koloniálu naproti přes ulici si prodavač nad mortadellou povídá se zákazníky o té tragédii, která se před pár dny stala v Janově.

V úterý 14/8 dopoledne se v rodném městě Kryštofa Kolumba zřítil Ponte autostradale Morandi. Morandiho dálniční most (architekt Riccardo Morandi), byl symbolem města od roku 1963, kdy byl otevřen.

Pokračovat ve čtení „Janovský most“

Karbanátky s překvapením

Než začnete číst tento recept a plánovat, kdy ho zařadíte do jídelníčku, neodpustím si pár slov na téma maso. Lidi, nejezte blbě! A nekupujte zajíce v pytli, tedy v tomto kontextu mleté maso na tácku v supermarketu. My, lidi v kalupu, nemáme čas detailně studovat etikety produktů. U mletého masa v supermarketu je ale jasné, že MASA je v něm pohříchu málo. Krom toho si odnesete hromádku tuku, který opravdu jíst nechcete. A ani za něj nechcete platit, abyste ho pak z pávne za stálého míchání vylili rovnou do záchodové mísy…

Co s tím? Najděte si svého dvorního řezníka a zajděte k němu pro kvalitní maso, které vám (váš pan Špejlík) naživo semele. Můžete si zvolit poměr masa (vepřík nebo kravík) a vařit prostě z toho nejlepšího. Výsledek (a rozdíl!) poznáte přímo na talíři a zejména po jídle … Sami na sobě.

 

Pokračovat ve čtení „Karbanátky s překvapením“

Snění U borovice

Byl jednou jeden kluk František a ten měl sen. Přál si mít vlastní rozhlednu. Jeho rodině patřila pole u vesnice Roprachtice v Podkrkonoší, odkud je nádherný výhled do kraje. Po práce na poli se František vždy odměnil výhledem sobě nejmilejším. Pod borovicí, která odnepaměti sedlákům a jejich povozům označovala křižovatku tamních cest, snil s otevřenýma očima, že právě odsud bude výhled ještě úchvatnější… Až tam jednoho dne bude stát právě ta jeho rozhledna. Pak každý dohlédne mnohem dál, třeba až k Bezdězu!

Pokračovat ve čtení „Snění U borovice“

Sklepácká špenátovka

Začátkem nového tisíciletí (rozumějte kolem roku 2000) jsem se poprvé ocitla v divadle Sklep na pražské Dobešce. Moje „poprvé“ se tehdy odehrálo na hře Mlýny, původní sklepácké hře ze světa armády pro otrlého/náročného diváka (nehodící se škrtněte), ze které se postupem doby stala legenda. Její jméno stále žije a pro divadlo Sklep je hra Mlýny nejdéle uváděným představením na repertoáru.

Pokračovat ve čtení „Sklepácká špenátovka“

O statkářce z Hrádečku

„Nekomplikuj věci nadbytečným myšlením.“

 

Olga Šplíchalová se narodila 11. července 1933 na pražském Žižkově do chudé dělnické rodiny. Ve své dospělosti často vzpomínala, že žižkovské děti záviděly těm z Karlína, že si mohou hrát s krysami, kterých bylo kousek od Vltavy požehnaně, kdežto děti na žižkovském kopci neměly na hraní mnohdy ani ty krysy.

Pokračovat ve čtení „O statkářce z Hrádečku“

O mostech a hranicích

Štrasburk, hlavní město Alsaska. Město, kde je francouzský šarm přítomný na každém kroku. Tohle město miluju, jeho centrum mám prochozené skrz naskrz. Kromě všeho, co obvykle na Francii (všeobecně) obdivujeme, mě v tomto koutě Evropy fascinuje těsná blízkost obou evropských velmocí, Francie a Německa. Právě tady jsou oba státy odděleny pouze řekou. Rýn je hranice.

Pokračovat ve čtení „O mostech a hranicích“